Váš spolehlivý partner
                             pro audit a daně

Časté otázky


Otázka: Dobrý den,
hodnota nevyfakturované dodávky je smluvně dohodnuta v cizí měně. Budu tvořit dohadnou položku pasivní také v cizí měně? Pokud ano, v jakém kurzu?

Odpověď: Dobrý den,
Postup, jak tuto situaci řešit, upravuje Interpretace NÚR I-18 - Dohadné položky v cizí měně. Pokud je dodávka zboží či služeb sjednána v cizí měně, pak i dohadná položka musí být vytvořena v cizí měně, a to k datu uskutečnění účetního případu - splnění dodávky, u dodavatele den vystavení faktury, u odběratele den přijetí faktury apod. K rozvahovému dni se s dohadnými položkami v cizí měně zachází stejně jako s pohledávkami a závazky v cizí měně - přepočítávají se aktuálním kursem ČNB k rozvahovému dni a vznikají kursové rozdíly, které se účtují výsledkově. K datu obdržení kompletní dokumentace se dohadná položka zruší proti pohledávce či závazku, vyčíslí se odchylky a kursové rozdíly.

Zásadně se neumožňuje postup, kdy je dohadná položka (vytvořenou například k datu přijetí zboží přepočtenou kursem k rozvahovému dni) zrušena obráceným zápisem s tím, že v dalším roce se zaúčtuje dodávka zboží kursem došlé faktury. Dohadnou položku je třeba odúčtovat stejným kursem, jakým je zaúčtována faktura či jiný doklad. Pokud toto nebude zachováno, kursový zisk nebo ztráta vyplývající z rozdílu kursu, jímž je zrušena dohadná položka, a kursu, jímž je zaúčtována faktura, vstoupí do ocenění zásob, majetku nebo do ceny služeb na nákladových účtech, což je v rozporu s legislativou.

Příklad:
Provize za dodání zboží je sjednána v cizí měně. Nárok na provizi podle smlouvy vzniká k datu úhrady vydané faktury na sjednanou zakázku, kterou zprostředkovatel sjednal. Toto nastalo 12.11.2016. K rozvahovému dni nebyla k dispozici faktura, která od zprostředkovatele nedošla ani k datu sestavení účetní závěrky. Faktura, která došla v únoru 2017 na konečnou částku 310 EUR. Společnost odhadla částku provize na 300 EUR. Společnost používá měsíční kursy.

Listopad 2016 25,00 EUR
31. 12. 2016 24,80 EUR
Únor 2017 24,90 EUR

Dohadná položka na provizi 300 EUR kurz 25,00 7 500 Kč 518/389
Kurzový rozdíl kurz 24,80 60 Kč 389/663

Zůstatek dohadné položky k 31. 12. 2016 činí 7 440 Kč.

Faktura za provizi 310 EUR kurz 24,90 7 719 Kč /321
Dohadná položka 300 EUR kurz 24,90 7 470 Kč 389/
Odchylka od dohadu 10 EUR kurz 24,99 249 Kč 518/
Kurzový rozdíl z dohadu 30 Kč 563/389
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 28.6.2017


Otázka: Dobrý den,
jsme povinni písemně odsouhlasit stav pohledávek a závazků k 31. 12., případně zasílat výpisy všech neuhrazených dokladů na základě písemných žádostí našich klientů?

Odpověď: Dobrý den,
Tuto povinnost zákon neukládá, přesto doporučujeme alespoň u objemově největších pohledávek a závazků konfirmace provádět. Na základě našich zkušeností víme, že se pomocí konfirmací můžete vyvarovat některých nesrovnalostí v evidenci pohledávek a závazků.
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 22.2.2017


Otázka: Dobrý den,
naše společnost poskytuje hotelové služby a celoročně máme učně na praxi (smlouva se SOU uzavřena). Pochopila jsem správně, že si můžeme odečíst za každou hodinu odborné praxe 200 Kč? I přesto, že učňům vyplácíme minimální mzdu?

Odpověď: Dobrý den,
poplatník, který provádí odborné vzdělávání na svém pracovišti, může uplatnit v rámci základu daně z příjmů odpočet na podporu odborného vzdělávání. Tento odpočet představuje jakousi kompenzaci poplatníkovi za to, že v rámci své podnikatelské činnosti provádí praktické vyučování.

Výše odpočtu je dána počtem hodin odborné praxe a činí 200 Kč za každou hodinu odborné praxe (§ 34h ZDP).

Pro snazší pochopení výše uvedené informace uvádíme příklad: Společnost prováděla v daném zdaňovacím období odborné vzdělávání 5 žáků v celkovém rozsahu 446 hodin na jednoho žáka. Společnost tak může v daňovém přiznání za zdaňovací období uplatnit odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáky ve výši 446 000 Kč (5 x 446 x 200 Kč).
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 25.8.2016


Otázka: Dobrý den,
naše společnost nakupuje nápoje pro své zaměstnance. Jedná se o daňově uznatelný či neuznatelný výdaj?

Odpověď: Dobrý den,
podle § 25 odst. 1 písm. zm) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů platí, že hodnotu nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nelze pro daňové účely uznat za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Podle pokynu k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (pokyn GFŘ-D-22) se toto ustanovení nevztahuje na daňovou uznatelnost nákladů na pořízení pitné vody ve smyslu § 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a to v jakékoli formě zajištění pitné vody na pracovištích (včetně balené pitné vody).

Zaměstnavateli je stanovena povinnost zásobovat pracoviště pitnou vodou v množství postačujícím pro pokrytí potřeby pití zaměstnanců (dle ustanovení § 53 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Definice pitné vody vychází z ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého se nesmí jednat o ochucenou, dosycenou a mineralizovanou vodu.

Jestliže tedy není na pracovišti k dispozici pitná voda, pak náklady vynaložené na její zajištění budou pro zaměstnavatele daňově uznatelnými výdaji. Formou zajištění pitné vody mohou být velkoobjemové automaty na vodu či jiná menší balení pitné vody. Pořízení ostatních nealkoholických nápojů (slazené limonády a různé minerální vody – slazené, neslazené, perlivé) určených zaměstnancům k jejich spotřebě na pracovišti je nákladem daňově neuznatelným.

Dále je třeba doplnit, že podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů jsou daňově uznatelné také výdaje (náklady) na pořízení ochranných nápojů, a to v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy (viz § 104 zákoníku práce, § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci). Ochranné nápoje slouží k ochraně zdraví zejména před účinky tepelné zátěže nebo chladu. Poskytování ochranných nápojů je dáno několika podmínkami, a to v závislosti na fyzické náročnosti vykonávané práce (rozdělení do 8 tříd, viz příloha č. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.) a na teplotních podmínkách na pracovišti. Ochranný nápoj musí být zdravotně nezávadný a nesmí obsahovat více než 6,5 hmotnostních procent cukru, může však obsahovat látky zvyšující odolnost organismu. Množství alkoholu v něm nesmí překročit 1 hmotnostní procento, ochranný nápoj pro mladistvého zaměstnance však alkohol obsahovat nesmí. Ochranným nápojem může být i mineralizovaná, ochucená a sycená voda (nejenom pitná voda).

Pro úplnost ještě dodáváme, že na straně zaměstnanců, kterým zaměstnavatel poskytuje ochranný nápoj, se jedná o příjem, který podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů není předmětem daně. Pokud se jedná o poskytování pitné vody, jedná se o příjem, který dle § 6 odst. 9 písm. c) zákona o daních z příjmů je osvobozen od daně z příjmů. Musí se ovšem jednat o nepeněžní formu jejich poskytování.

Související předpisy:
  • - Zákon č. 586/1192 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
  • - Pokyn k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (pokyn GFŘ-D-22)
  • - Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů
  • - Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
  • - Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 12.8.2016


Otázka: Dobrý den,
chtěl bych si vzít v létě neplacené volno, protože mám již málo dovolené. Budu doplácet zdravotní pojištění?

Odpověď: Dobrý den,
vždy je nutné posoudit, zda bylo či nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu.

1. Pokud Vám bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc, tj. nebude Vám zúčtován žádný příjem a navíc nepatříte mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se Vám pojistné stanoví z minimální mzdy, tedy z částky 9 900 Kč.

Vyměřovací základ je v takovém případě nulový a Vy jste povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy.

2. V případě, že Vám nebude neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat dvě situace. Pokud bude Váš měsíční vyměřovací základ roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí. V případě, že bude vyměřovací základ nižší než 9 900 Kč, pak jste povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5% rozdílu mezi oběma částkami.

Pro snazší pochopení výše uvedené informace uvádíme příklad:

1. Zaměstnanec čerpal dle dohody se zaměstnavatelem v měsíci dubnu 2016 tři dny neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ činil 18 500 korun. Protože je vyměřovací základ vyšší než minimální vyměřovací základ tj. 9 900 Kč, nebude zaměstnavatel provádět doplatek zdravotního pojištění. Bude odvedeno pojistné ve výši 13,5 % z částky 18 500 korun (z toho 9 % uhradí zaměstnavatel a 4,5 % srazí ze mzdy zaměstnanci).

2. Zaměstnanci bylo poskytnuto v dubnu 2016 deset dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ za uvedený měsíc činil 7 000 Kč. Bude odvedeno pojistné z minimálního vyměřovacího základu tj. 9 900 Kč. Zaměstnavatel uhradí 630 Kč (9 % z částky 7 000 Kč) a zaměstnanci srazí ze mzdy 707 Kč (4,5 % z částky 7 000 Kč a 13,5 % z částky 2 900 Kč (9 900 – 7000 Kč).
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 25.7.2016


Otázka: Dobrý den paní auditorko,
chystáme se vytvořit výroční zprávu, ve které mají být dle právních předpisů uvedeny skutečnosti, jež nastaly po rozvahovém dni. Prosím, můžete mi uvést na příkladech, jakých skutečností se toto týká?

Odpověď: Dobrý den,
mezi skutečnosti, které nastaly po rozvahovém dni a byly by významné, se řadí např.: rozhodnutí důležitého soudního sporu, které potvrdí závazek společnosti, získání informace o finančních problémech některého z odběratelů z inkasních důvodů, a tedy nutnost úpravy účetní hodnoty pohledávek vůči tomuto odběrateli, pokles tržní hodnoty investic, požár v budově výroby nebo zahájení soudního sporu vzniklého výlučně na základě události po rozvahovém dni. Významná je vždy taková událost, která by mohla v ekonomickém rozhodování ovlivnit uživatele účetní závěrky. Inspiraci ohledně skutečností, které nastaly po rozvahovém dni, můžete najít v mezinárodních účetních standardech IAS 10 - Události po rozvahovém dni, IAS 24 - Zveřejňování spřízněných stran či v interpretaci Národní účetní rady č. I-24 Události po rozvahovém dni.
Tým AUDIT DANĚ CZ s.r.o. 18.7.2016

Rádi zodpovíme všechny Vaše dotazy. Neváhejte nám kdykoliv zavolat


Audit - oprávnění

Společnost AUDIT DANĚ CZ získala auditorské oprávnění č. 489. Jejím jednatelem je auditorka Ing. Jana Moučková s auditorským oprávněním č. 1814, která poskytuje auditorské služby od roku 1999.

KAČR „Člen výboru KAČR pro malé a střední podnikání“.

Všechny certifikáty


Pomáháme

Poradenská linka Poradenská linka



EU



 
 



Volejte: 222 013 255
Pište: info@auditdane.cz

Auditorské služby


Audit účetní uzávěrky
Audit neziskových organizací
Audit projektů z EU
Prověrka účetní závěrky

O společnosti


O nás
Reference
Kontakty

AUDIT DANĚ CZ s.r.o.
© 2013
Blanická 1008/28
Praha 2, 120 00